neviditelna_tecka

Nové Město pod Smrkem

dnes je úterý, 27. června 2017
 
Císař Josef II. a Nové Město pod Smrkem

Císař Josef II. a Nové Město pod Smrkem

  Vyprávění o kratičkém pobytu císaře Josefa II. v Novém Městě pod Smrkem není klasickou lidovou pověstí. V podstatě se jedná o krátký zápis o cestě a průběhu návštěvy císaře v severočeském pohraničí, v oblastech styku hranic tehdejší Rakouské monarchie a výbojného Pruska. Byla to horká hranice a často zde docházelo k větším či menším srážkám vojsk obou státních celků.
  Také nejsevernější část Liberecka, Frýdlantský výběžek, byl obsazen císařským (rakouským) vojskem. Jindy zase skupinou či větším armádním celkem Prusů. Místně docházelo k pohraničním střetům obou znepřátelených států a tyto srážky se samozřejmě neobešly bez mrtvých či raněných vojáků. Definitivně byl tento poloválečný stav ukončen uzavřením míru, dne 13. května 1779. Rakousko s mírem získalo i část území v dnešní Lužici. Pro obyvatelstvo však bylo důležitější, že naše nejsevernější území opustilo vojsko. Mohlo se opět klidně žít a plně se věnovat práci. Třeba na zanedbaných polích.
  Několik měsíců po uzavření míru Liberecko navštívil lidumilný císař Josef II. Na Frýdlantsko zavítal dne 16. září 1779. Jeho cesta z Liberce na Frýdlantsko vedla přes dnešní Ruprechtice, Stráž nad Nisou, Oldřichov v Hájích a Raspenavu do Hejnic. Po krátké zastávce v Lázních Libverda dojel přes Ludvíkov pod Smrkem až do Nového Města pod Smrkem. Uvítání císaře bylo velkolepé, slavnostní. Byl přijat novoměstskými měšťany, celým vedením tehdejšího města, vítán byl občany i dětmi. Traduje se, že během vítání císař Josef vytáhl své hodinky a porovnal svůj čas s časem, který ukazovaly věžní hodiny na budově staré radnice, která stávala ve středu náměstí. Čas radničních hodin i kapesních hodinek císaře se naprosto, na minutku přesně shodovaly, což prý Josefa II. nesmírně potěšilo. Z náměstí císař pokračoval k římsko-katolickému kostelu. Zde byl uvítán učitelem Johannem Franzem Knirschem a tehdejším farářem, páterem Dominikem Wolfem. Farář přikázal dětem před císařskou milostí pokleknout. Císař Josef to však zakázal a nařídil dětem povstat.
  Z Nového Města podnikl císař krátkou cestu do tehdy pruské vesnice Strassberg (dnešní Ulicko). Zde přikázal zastavit kočár. Vystoupil, rozhlédl se po kraji. Při pohledu na krásnou, lesnatou a jen mírně zvlněnou krajinu tehdy údajně řekl: „Moje matka (Marie Terezie), dala pryč zahradu, jen zdi zůstaly…“. U jednoho z domů císařská družina zastavila. Bylo to u pozdější pruské celnice. Byl tu také hostinec a v těchto místech, jak se vypráví, císař Josef II. ochutnal prý léčivou vodu z blízkého pramene. Jak bývalo jeho zvykem, císař se hostinskému odvděčil zlatým tolarem. A pramen, do té doby zřejmě bezejmenný, nesl pak císařovo jméno – Pramen Císaře Josefa II.
  Při této inspekční cestě císaře doprovázelo několik generálů. Např. generál Brown a Lascy. Dále císařský leutenant (poručík) a čtyři maďarští husaři. Při návratu se císař vracel zpět přes Nové Město a, jak si poznamenal do svého deníku, přes Řasnici, Bulovku a Dolní Oldříš až k hranici v Habarticích. Odtud, po tzv. „Císařské“ (Říšské) cestě, se vrátil do Frýdlantu v Čechách. Usadil se v starém Bieberstejnském paláci jako host hraběte Christiana Philippa von Clam-Gallase. Na druhý den, 17. září, císař Josef II. přes Dětřichov, Albrechtice a Jablonné v Podještědí opustil Frýdlantský výběžek.
  Při návštěvě Nového Města pod Smrkem byl podle pamětníků přítomen i založení nové obce poblíž Nového Města, Hegewaldu (dnešního Hajniště). Dodatečně zakládací listinu dostal Hegewald od hraběte Christiana Philippa Clam-Gallase teprve roku 1787. Hrabě Clam-Gallas tehdy císařskou návštěvu spočítal na 50 grošů (grachen), 13 krejcarů a 2 pfeniky.

Zpracoval Mgr. Josef Molák, čerpáno z publikace Doc. PhDr. Rudolfa Anděla a kol.
„Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor“, publikace Lucie Kracíkové a Vojtěcha Bellinga „Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku“, publikace Miloslava Nevrlého a kol. „Turistický průvodce Jizerské hory“ a pověsti od Emila Neumann
 Poslední změna 3. 3. 2010 v 15:26   e-mail: copyright © 2006–2010 Město Nové Město pod Smrkem