neviditelna_tecka

Nové Město pod Smrkem

dnes je čtvrtek, 23. února 2017
 
Historie Hajniště

Hajniště

  Hajniště (dříve Hegewald) bylo podle pověsti, zaznamenané řídícím učitelem Emilem Neumannem, založeno při příležitosti návštěvy císaře Josefa II. na Frýdlantsku dne 16. září 1779. Zakládací listina ale byla obci vydána hrabětem Christianem Philippem Clam-Gallasem až roku 1787. Pověst do značné míry odpovídá skutečnosti, i když v některých maličkostech ne zcela přesně.
  Totiž Hegewald je poprvé připomínán již v roce 1463. Ovšem nejednalo se ještě o samostatnou obec, ale pouze o část lesa. Les se později stal základem obory pro zvěř (tzv. Zirkel). Kolem poloviny 16. století zde byl založen poplužní dvůr, který byl v majetku bohatě rozvětvené drobné tzv. lenní šlechty Maxenů. Dvůr je ale již v roce 1580 v držení frýdlantských Redernů. Poplužní dvůr jako samostatný celek je uváděn až do 18. století.
  Nové myšlenky a názory na vrchnostenské hospodaření přiměly právě již jmenovaného hraběte Christiana P. Clam-Gallase k tomu, že poplužní dvůr zrušil. Jeho půda byla nově rozparcelována a prodána poddaným. To se stalo v letech 1785 – 87. Usadili se zde zemědělci a již roku 1790 je v Hajništi uváděno na 19 domů.
  Další hospodářský růst Hajniště byl spojen s postupnou industrializací většího souseda – Nového Města pod Smrkem. Ale i v samotném Hajništi rychle vznikají první průmyslové podniky. K větším průmyslovým závodům patřila kartounka založená Karlem Immanuelem Perschem. Jeho závod vznikl již v roce 1828 a roku 1850 příslušník téže rodiny začal s výrobou porcelánu. Přes počáteční neúspěchy další majitelé Adolf a Robert Perschovi závod přivedli k prosperitě i rozšíření. V době největšího rozkvětu porcelánka zaměstnávala na 150 zaměstnanců a její výrobky – užitkový porcelán – byl prodáván v celé Evropě, dokonce i v Americe. Porcelánka zanikla v době velké hospodářské krize kolem roku 1935.
  Dalším průmyslovým podnikem v Hajništi byla na přelomu 20. století cihelna pánů Kirchova a Radoně. Stávala na severním okraji Hajniště v místech, kde se dnes nalézá rybník. Surovinou nebyla klasická cihlářská hlína, ale v podstatě jíl, který se smíchával s určitým poměrem křemičitého písku. Cihelna vyráběla cihly tvrdé, silně vypalované a měkké cihly, které nebyly tak dlouho pálené. Produkce cihelny se také vyvážela a její výrobky – cihly – byly žádané zejména v sousedním Prusku. Cihelna však dlouho nepracovala. V začátku 30. let 20. století zanikla.
  Jedním z posledních malých podniků, který stával na pozemcích Hajniště, byla kovoslévárna. Zakladatelem byl Franz Sulze, měl státní příslušnost rakouskou a říká se o něm, že na ni býval patřičně hrdý. Kovoslévárna produkovala výrobky z barevných kovů, mědi, mosazi a bronzu. Byly to např. vodovodní kohoutky, stavební kování a řada dalších drobných výrobků. Slévárna dosud stojí a za pozornost stojí i její zachovalý interiér včetně strojů a velkého množství ručních nástrojů. Jedná se o dům č. p. 48, který je jedním z nestarších domů nejen v Hajništi, ale na celém Novoměstsku. Tento podnik prý měl významného a velmi známého učedníka. Řemeslné práci se zde krátkou dobu učil Josef Ressel, pozdější vynálezce lodního šroubu.
  Konec 19. století byl podobně jako pro jiné obce nejen na Frýdlantsku, ale v celých Čechách, významným obdobím. V Hajništi kromě řady malých podniků vznikla v roce 1875 také škola. Nejdříve jako pobočka (expozitura) školy novoměstské, ale už o dva roky později mělo Hajniště svou samostatnou školu. Poměrně bohatý býval i společenský život tehdejšího Hajniště. Tak např. roku 1897 vzniká pěvecký spolek a roku 1899 i sbor dobrovolných hasičů. Existovaly i spolky více či méně politicky zaměřené, např. Bund der Deutschen (Svaz Němců, 1908) nebo Bund der Landwirte (Svaz zemědělců) a konečně roku1928 vznikla i místní nacistická organizace (NSDAP).
  Nakonec ještě poznámka k pojmenování obce – Hajniště (Hegewald). Totiž v Češtině i v Němčině je ukryto v názvu obce poslání (zaměstnání) tehdejších prvních obyvatel. Byla to samozřejmě péče o zvěř chovanou ve zdejší vrchnostenské oboře.

Zpracoval Mgr. Josef Molák, čerpáno z publikace Doc. PhDr. Rudolfa Anděla a kol.
„Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor“
a z vyprávění rodáků a pamětníků H. Augustina, W. Neumanna, H. Sommera a B. Preissera.
 Poslední změna 27. 6. 2015 v 15:29   e-mail: copyright © 2006–2015 Město Nové Město pod Smrkem