Okolí městaRozhledna na Smrku
Stavba je ocelová a tvoří ji dva lomené sloupy ve tvaru číslice 7. Mezi nimi jsou uloženy konstrukce dvou vyhlídkových plošin a spirálové schodiště opláštěné kovovou sítí.
V zimě je rozhledna často obalena silnými vrstvami námraz a sněhu. Po zaplnění perforace tubusu schodiště je uvnitř i při nepříznivém počasí velmi příjemné závětří.
Singltrek pod Smrkem
Zpřístupňuje horskou cyklistiku pro cyklisty na každém stupni jejich výkonnosti. Jízda po těchto trasách přináší radost začátečníkům (bez ohledu na věk), ale i profesionálům, kteří sjeli ve svém životě nejednu technicky náročnou trasu.
Štoly
Objev cínové rudy kasiteritu v 2. polovině 16. století výrazně ovlivnil rozvoj a vzhled východní části Frýdlantského výběžku. První písemný doklad o zdejší těžbě je z roku 1576. Do roku 1622 bylo v novoměstském revíru otevřeno na 70 štol, ale třicetiletá válka a odchod majitelů panství Redernů do exilu znamenal zásadní útlum těžby.Těžba kasiteritu bývala velice pracná a výtěžky nebyly velké, často se ruda zpracovávala až po dvou letech práce. Kromě cínu se v novoměstském revíru konaly pokusy těžit stříbro a v jednom z horních děl (v Nadílce štěstí) se dobývalo magnetit-pyrit-pyrhotinové ložisko.
Vlastní cínové zrudnění se nachází ve fylitických svorech předprvohorního stáří v pruhu
mezi Novým Městem a polský Gierczynem. Kasiterit je většinou bezbarvý a tvoří zrna o velikosti 0,02 -
0,8 mm. Dnešním geologům je záhadou, podle čeho staří horníci byli schopni cínovou rudu vůbec rozpoznat.
Průměrný obsah cínu v čočkách je asi 0,3%.
Staletí opuštěné kasiteriové štoly na Měděnci a Rapické hoře osídlili netopýři a používají je jako svoje zimoviště. Všechny přístupné lokality jsou dnes pravidelně a šetrně sledovány. Neodborné "turistické" návštěvy štol ale netopýrům škodí, protože většinou dojde i k jejich nešťastnému probuzení.
Pokud máte zájem o bližší informace o štolách a netopýrech odkazuji Vás na podrobně zpracované webovské stránky pana Daniela Horáčka.
Kyselka, minerální prameny
Pozoruhodností okolí Nového Města je i volný vývěr několika minerálních pramenů. Nacházejí se na levém břehu Ztraceného potoka v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem. Jsou to kalcium - bikarbonátové kyselky proplyněné kysličníkem uhličitým. Dnes je volně přístupný pouze nejvydatnější a Novému Městu nejbližší pramen. Onu "kyselou vodu" objevil asi před dvěma sty roky místní kovář J. N. Legler. Přístup k pramenům byl v roce 1903 zakázán, avšak po protestu Novoměstských byl jeden pramen zpřístupněn.
Spodní pramen byl několikrát zastřešen, dnešní podoba pochází, po několika opravách, z roku 1937. Novoměstská
kyselka leží na téže geologické poruše, na které vyvěrají i mnohem známější léčivé minerální prameny
v nedalekých Lázních Libverdě a rovněž v dnešních polských Czerniawa Zdrój a Swierwdóv Zdrój.
Smrk
Přímo nad Novým Městem se zvedá nejvyšší hora české strany Jizerských hor, 1124 m vysoký Smrk. Je tvořen rulou a již staletí je hranicí Čech, Lužice a Slezska. Je nejvyšší hora české části Jizerských hor.
Podle tabule na mohutném smrku, která před staletími vyznačovala hranici příslušných zemí
a panství, obdržela hora i své německé jméno Tafelfichte. Dnes vede přes
její vrchol státní hranice České republiky a Polska. Od roku 1996 je zde
otevřen hraniční přechod do Polska, který je určen pro pěší a lyžaře. K
překročení hranice je nutný platný cestovní doklad (pas).
Nová stezka na Smrk
Pokud se chcete vydat na Smrk z Nového Města je možné jít
nově značenou turistickou stezkou. Je vedena z náměstí po modré značce
kolem kyselky dále za mostem vlevo po lesní cestě. Po jednom kilometru je
z lesní cesty nástup na nově upravenou stezku, tam je po levé straně
umístěn nenápadný kámen republiky z roku 1928. Stezka vede ke Streitovu
obrázku a od něj vpravo nahoru na úbočí Smrku. Na křižovatce s lesní
cestou je umístěno u lavičky panorama výhledu s popisem. Dále stezka
pokračuje po kamenných stupech nejkrásnějším (alpským) úsekem. Po přechodu
lesní cestou pokračuje stezka kolmo na předvrchol Smrku a od křižovatky
vpravo na vrchol.
Cesta není dosud značena v turistických mapách. Původní cesta (lavičková) modře značená je již neznačena. Je však možné ji projít.
Hraniční přechod
Přes hraniční přechod Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój je možné, díky vstupu ČR do Schengenského prostoru, od 21. prosince 2007 projíždět bez zastavení. Hraniční přechod je určen pro automobily s užitečnou hmotností max. do 3,5 t a zájezdové autobusy.