neviditelna_tecka

Nové Město pod Smrkem

dnes je úterý, 27. června 2017
 
Okolí města

Turistické cíle v okolí města

Rozhledna na Smrku

Rozhledna na Smrku
  Od roku 2003 stojí kousek od vrcholu Smrku (1124 m. n. m.) 20 m vysoká kovová rozhledna. Je vybudována na místě, kde původně stála více jak 50 let dřevěná věž z roku 1892. Po vybudování rozhledny se stal nejvyšší bod české části Jizerských hor velmi přitažlivým místem pro návštěvníky z domova i ze zahraničí.

  Z rozhledny se návštěvníkovi otevírá neobvyklý kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a daleko do Saska a Polska. V případě nepohody poskytne turistům úkryt útulna, vybavená stoly a lavicemi. Rozhledna i útulna je po celý rok volně přístupná. Vnitřek útulny je vybaven informačními panely o historii staré rozhledny a výstavby té nové. Před rozhlednou jsou masivní dřevěné lavice.

  Stavba je ocelová a tvoří ji dva lomené sloupy ve tvaru číslice 7. Mezi nimi jsou uloženy konstrukce dvou vyhlídkových plošin a spirálové schodiště opláštěné kovovou sítí. V zimě je rozhledna často obalena silnými vrstvami námraz a sněhu. Po zaplnění perforace tubusu schodiště je uvnitř i při nepříznivém počasí velmi příjemné závětří.

Rozhledna na Smrku   Rozhledna na Smrku   Rozhledna na Smrku  


Singltrek pod Smrkem

Singltrek pod smrkem
  Singltrek pod Smrkem je první síť singltrekových stezek v Čechách, navržená pro maximální prožitek z jízdy na horském kole a s respektem k přírodě. Singltrek, jak je tento typ přírodních rekreačních stezek v šíři jediného jezdce nazýván, vede svahy v mírných sklonech a vlní se mezi stromy. Nikdy nevede dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce. Respektuje lesní prostředí a dělá vše pro to, aby si lidé užili jízdu na kole a pobyt v lese.

  Zpřístupňuje horskou cyklistiku pro cyklisty na každém stupni jejich výkonnosti. Jízda po těchto trasách přináší radost začátečníkům (bez ohledu na věk), ale i profesionálům, kteří sjeli ve svém životě nejednu technicky náročnou trasu.

Singltrek pod smrkem, mapa
  Přestože stezky vedou po vrstevnicích a nemají tedy velký sklon, nelze se na nich nudit. Řidítka nikdy nemíří rovně a samotná stezka není vodorovná, ale plná terénních vln. Zároveň je úzká jako řidítka, ale velmi plynulá. Pouze schopnosti a sebevědomí rozhodují o rychlosti, s jakou ubývají další zatáčky. Čím rychleji cyklista jede, tím stoupá náročnost. Více se dozvíte v nástupních místech Singltrek Centrum nebo Centrum U Kyselky.


Štoly

  Objev cínové rudy kasiteritu v 2. polovině 16. století výrazně ovlivnil rozvoj a vzhled východní části Frýdlantského výběžku. První písemný doklad o zdejší těžbě je z roku 1576. Do roku 1622 bylo v novoměstském revíru otevřeno na 70 štol, ale třicetiletá válka a odchod majitelů panství Redernů do exilu znamenal zásadní útlum těžby.

  Těžba kasiteritu bývala velice pracná a výtěžky nebyly velké, často se ruda zpracovávala až po dvou letech práce. Kromě cínu se v novoměstském revíru konaly pokusy těžit stříbro a v jednom z horních děl (v Nadílce štěstí) se dobývalo magnetit-pyrit-pyrhotinové ložisko.

  Vlastní cínové zrudnění se nachází ve fylitických svorech předprvohorního stáří v pruhu mezi Novým Městem a polský Gierczynem. Kasiterit je většinou bezbarvý a tvoří zrna o velikosti 0,02 – 0,8 mm. Dnešním geologům je záhadou, podle čeho staří horníci byli schopni cínovou rudu vůbec rozpoznat. Průměrný obsah cínu v čočkách je asi 0,3%.

  Staletí opuštěné kasiteriové štoly na Měděnci a Rapické hoře osídlili netopýři a používají je jako svoje zimoviště. Všechny přístupné lokality jsou dnes pravidelně a šetrně sledovány. Neodborné "turistické" návštěvy štol ale netopýrům škodí, protože většinou dojde i k jejich nešťastnému probuzení.

  Pokud máte zájem o bližší informace o štolách a netopýrech odkazuji Vás na podrobně zpracované webové stránky pana Daniela Horáčka.


Léčivé prameny v okolí Nového Města pod Smrkem

Hydrogenuhličitanové vody – Novoměstská kyselka

Pramen Kyselky   O pramenech minerálních vod na Novoměstsku se ví už dlouho. Nacházejí se na levém břehu Ztraceného potoka v údolí mezi Měděncem a Sviňským vrchem. Vypráví se, že k objevu zdejší hydrogenuhličitanové kyselky došlo náhodou v roce 1780. Jako nálezce je uváděn novoměstský kovář Johann Nepomuk Legler, který objevil pramen kyselky při návratu z práce, když scházel údolím Ztraceného potoka.

  O tom, že novoměstská kyselka mohla být známá již mnohem dříve, svědčí několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že zázračná voda z místních lesů ochránila obyvatelstvo nedávno vzniklého městečka před těžkou morovou epidemií v roce 1598. A protože většina místních pověstí mívá pravdivé jádro, lze se domnívat, že voda z horního toku Ztraceného potoka byla známá o téměř 200 let dříve, než ji objevil kovář Legler.

  Není však jen jeden pramen kyselky. Jsou známy ještě další dva prameny. Druhý se nachází na soutoku Ztraceného potoka s pravostranným přítokem cca 1 km jižněji od prvního. Tyto dva prameny jsou uměle podchyceny. Třetí pramen vytéká volně asi 0,5 km jihovýchodně od druhého, ale není tak vydatný.

Pramen Kyselky   Všechny tyto prameny jsou podobně jako prameny v Lázních Libverda a v Polsku (Czerniawa Zdrój a Swierwdóv Zdrój) vázány na hluboké zlomy JZ – SV směru. Povrchová (srážková) voda se nejdříve dostává různě hluboko do jednotlivých zlomů, kde se obvykle nasytí kysličníkem uhličitým (CO2). Při výstupu na zemských povrch pak ještě přijímá z okolních hornin další minerální látky. Tímto způsobem se voda obohacuje o kationty a anionty a proto je tak chutná. Novoměstská kyselka je bohatá zejména na vápník, hořčík a železo (Fe2+). Obsah oxidu uhličitého kolísá u jednotlivých pramenů v rozmezí 1700 – 2800 mg/l.

  Přístup k pramenům byl v roce 1903 zakázán, avšak po protestu Novoměstských byl jeden pramen zpřístupněn. Tento pramen kyselky byl několikrát zastřešen, dnešní podoba pochází, po několika opravách, z roku 1937.

Radioaktivní vody

  V posledních letech jsou na hraničním území České republiky a Polska hledány prameny radioaktivních vod, které by mohly být využity k léčebným účelům. Průzkum provádí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Wroclawskou Polytechnikou.

Pramen Rafael   V roce 2010 se začalo s hledáním pramenů v okolí Lázní Libverda, Hejnic a Raspenavy (např. na Chlumu). Po ukončení prací se terénní skupiny přesunuly do okolí Nového Města pod Smrkem, přímo na jihozápadní svah Andělského vrchu (572 m n. m.). Již 12. června 2010 bylo objeveno prameniště silně radioaktivních vod na okraji lesa nedaleko Oslího buku. Nejvydatnější pramen byl podchycen a upraven a nazván jménem Rafael. Pramen má aktivitu 3000 Bq/l (becquerelů na litr, tj. počet rozpadů radonu v jednom litru vody).

Pramen Michael   V roce 2011 průzkumné práce pokračovaly a bylo objeveno dalších 10 různě vydatných pramenů. Jeden z nich, který má nejvyšší aktivitu až 5500 Bq/l, byl rovněž upraven a pojmenován Michael. Tento pramen je pravděpodobně v současnosti nejaktivnější veřejně přístupný zdroj radioaktivní minerální vody na území ČR. Pojmenovány byly ještě sirovodíkový vývěr Uriel a menší rašelinné jezírko Samuel. Jména archandělů byla vybrána záměrně, protože se prameniště nachází na úpatí Andělského vrchu.

  Všechny objevené prameny jsou srovnatelné s radioaktivními prameny v Jáchymově. Lze je využít pro léčebné účely, zvláště pro kloubní a revmatická onemocnění. Musíme však upozornit, že se jedná o radioaktivní vody. Pití ve větším množství nebo déle trvající není vhodné a je lépe to konzultovat s odborným lékařem (balneologem).


Smrk

  Přímo nad Novým Městem se zvedá nejvyšší hora české strany Jizerských hor, 1124 m vysoký Smrk. Je tvořen rulou a již staletí je hranicí Čech, Lužice a Slezska. Je nejvyšší hora české části Jizerských hor.

  Podle tabule na mohutném smrku, která před staletími vyznačovala hranici příslušných zemí a panství, obdržela hora i své německé jméno Tafelfichte. Dnes vede přes její vrchol státní hranice České republiky a Polska. Od roku 1996 je zde otevřen hraniční přechod do Polska, který je určen pro pěší a lyžaře. K překročení hranice je nutný platný cestovní doklad (pas).

Turistická stezka na Smrk

  Pokud se chcete vydat na Smrk z Nového Města je možné jít nově značenou turistickou stezkou. Je vedena z náměstí po modré značce kolem kyselky dále za mostem vlevo po lesní cestě. Po jednom kilometru je z lesní cesty nástup na nově upravenou stezku, tam je po levé straně umístěn nenápadný kámen republiky z roku 1928. Stezka vede ke Streitovu obrázku a od něj vpravo nahoru na úbočí Smrku. Na křižovatce s lesní cestou je umístěno u lavičky panorama výhledu s popisem. Dále stezka pokračuje po kamenných stupech nejkrásnějším (alpským) úsekem. Po přechodu lesní cestou pokračuje stezka kolmo na předvrchol Smrku a od křižovatky vpravo na vrchol.

  Cesta není dosud značena v turistických mapách. Původní cesta (lavičková) modře značená je již neznačena. Je však možné ji projít.


Hraniční přechod

  Přes hraniční přechod Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój je možné, díky vstupu ČR do Schengenského prostoru, od 21. prosince 2007 projíždět bez zastavení. Hraniční přechod je určen pro automobily s užitečnou hmotností max. do 3,5 t a zájezdové autobusy.

Přehled hraničních přechodů

 Poslední změna 14. 6. 2017 v 14:13   e-mail: copyright © 2006–2017 Město Nové Město pod Smrkem